Z návratu z výstupu utíkáme rychle do hotelu, kde
máme cca 20 min na sbalení, placení, oběd a utíkáme na transfer na ostrov
Lebongan. Vše jsme nějak zvládli, loučíme se s Vaškem a skáčeme do taxíku
a sdělujeme, že za dvě hodiny musíme být v Sanori. Myslím, že teď se hodí
zmínit o pravidlech silničního provozu na Bali. Větší a silnější auto vyhrává.
Na silnici se mísí hlavně skútry a motorky, do toho auta. Pravidla žádná a práh
pudu sebezáchovy mají velice posunutý. Základ je mít dobrý klakson a dávat
neustále o sobě vědět, třeba když předbíháte auto, zároveň motorku do naprosto
nepřehledné zatáčky. Dále mít spoustu kamarádů u policie v případě, když
někoho srazíte. Alkohol za volantem není
problém ani pro policisty. Občas jsem se opravdu o nás vážně bála.
Poslední transfer jel za 5 minut, rychle dobíháme,
naskakujeme do člunu a říkáme si, jaké pláže nás budou čekat.
Byl to ráj, malá bílá plážička schovaná mezi útesy, bydlení
v bambusových bungalovech s výhledem na moře…tak tady se nám opravdu
líbilo. Moc se toho tady nedělo, jen čtení, slunění, dobré papání, masáže.
Sem tam malý výlet na skútru, kdy se Filip
nakonec odhodlal překonat strach. Já jsem se taky jednou pokusila popojet
kousek, ale skončilo to smykem, brzdou a skútr byl na zemi.
A tady jsme se skamarádili se stovkou malých želviček, které
měli cca týden.
Pááááá Indonésie, kde pojedem dál?
No comments:
Post a Comment